Jak vypadá typické setkání klubu ToastMasters

Běžné setkání trvá asi dvě hodiny s přestávkou uprostřed. První část večera je vyhrazena několika krátkým řečem - tzv. rolím, které si předem připraví jednotliví členové, a mini-soutěži v tématech bez přípravy. V druhé části přichází na řadu tři delší připravené řeči, po kterých následuje jejich zhodnocení umožňující řečníkům se zlepšovat.

Na jednotlivé role i delší řeči se členové zapisují dopředu a ve svých rolích se střídají. Ideálně by si měl každý člen vyzkoušet všechny role. Je pochopitelné, že nový člen začne spíše s malou rolí jako je výzva či časoměřič a k nejnáročnější roli moderátora se dostane až po několika večerech.

Podrobný popis jednotlivých rolí, včetně několika rad, naleznete níže. Jak přesně celý systém funguje nejlépe ilustruje Program nejbližších setkání.

I. část večera

Moderátor (Chairman)

Jak lze předpokládat, moderátor provází večerem a spojuje jeho jednotlivé části celku. Zahajuje večer, pokud jsou přítomni hosté, vysvětluje poslání ToastMasters a postupně i jednotlivých rolí. Vítá řečníky, případně s nimi vede krátký rozhovor. Před jejich řečí informuje posluchače, o kterou řeč podle manuálu se jedná a na co se v ní řečník zaměřuje.

Moderátor je osobou, která je v průběhu večera nejvíce na očích, a jeho výkon tak výrazně přispívá k celkovému obrazu večera, který si diváci odnášejí domů. Dobrý moderátor musí být schopen pohotově reagovat na vzniklou nečekanou situaci, podle potřeby inteligentně odlehčit atmosféru po vážné či nepříliš povedené řeči. Slovíčko "inteligentně" je potřeba zdůraznit, protože jeho komentář nesmí jakkoliv "shodit" či ponížit. V praxi se také osvědčilo použít myšlenku nadnesenou řečníkem, doplnit ji o vlastní komentář a plynule na navázat na další bod programu.

Na běžném klubovém setkání role moderátora obvykle nevyžaduje od zkušeného člena zvláštní přípravu. Přesto tato role není jednoduchá a je dobré si ji i několikrát vyzkoušet. Dá se říct, že s rolí moderátora je to jako s plaváním. Můžete si 100x vyzkoušet tempa na souši, ale když vstoupíte do vody, je to úplně o něčem jiném...

V této roli jste více než v kterékoliv jiné spjati s publikem. Umožní Vám pochopit, co znamená, když herci říkají, že zaplněné hlediště je pro ně drogou.

Slovíčkář (Word Master)

Na začátku každého setkání probíhá úvodní kolečko (tzv. ouveks), jehož smyslem je "rozehřát se". Slovíčkář připraví "slovo dne", o kterém pak krátce něco řekne každý ze členů klubu a hostů (ti mohou odmítnout). Nejideálnější je pak používat slovo dne i dále v průběhu večera (je-li to možné a vhodné).

Příklad:

Slovíčkář: Dnes jsem za slovo dne zvolil "klub" a to hned z několika důvodů. Jednak se pravidelně scházíme tady v klubu, ale hlavně jsem zjistil, že si pod tímto slovíčkem představí každý úplně něco jiného. Pro jednoho je to stará Anglie a klub ctihodných lordů, pro druhého klub Rychlých šípů a pro třetího sušenky Klub. Co se vybaví Vám? A začneme tady vlevo...

Host: Jmenuji se Petr a přišel jsem se podívat, protože bych rád zlepšil své prezentační dovednosti. Když se řekne klub, jako první se mi vybaví klub zahrádkářů, jehož jsem zaníceným členem... Dá se ale říct, že nepřímo si jej spojuji i se ctihodnými lordy v Londýně. Jak všichni z detektivek víte, tak v jejich klubech často dochází k nějaké vraždě. A jak také jistě všichni víte, vrahem je zahradník...

Výzva (Invocation)

Výzva je krátká připravená řeč, ve které řečník přednese nějakou moudrou myšlenku a vyzve ostatní k jejímu naplnění - tolik manuál.

V praxi se jedná o upozornění na nějakou zajímavou akci, divadelní představení, hudební festival, výlet apod.

Bavič (Joker)

Rolí baviče je pobavit své posluchače kratší připravenou řečí. Může se jednat o vtipnou příhodu z vlastního života stejně jako o několik vtipů. Arbitrem zde není nikdo jiný než obecenstvo a jeho smích.

Balamut (Tall Tale)

Krátká připravená řeč, kterou má řečník podat tak, aby diváci nevěděli, zda je to pravda či lež. Součástí je i následné hlasování diváků.

Témata bez přípravy (Table Topics)

Jeden z členů si předem připraví obvykle pět otázek, na které pak postupně vyvolá jednotlivé řečníky (hosté mohou odmítnout). Jedná se o mini-soutěž, ve které ostatní hlasují, kdo odpověděl nejpohotověji, nejvtipněji či nejduchaplněji.

Každý řečník - soutěžící, má po položení otázky půl minuty na rozmyšlenou. Samotná řeč by měla trvat minimálně minutu a půl a maximálně dvě a půl minuty. Během přípravy si samozřejmě nelze připravit celou řeč, ale řečník by měl přijít alespoň na nějakou myšlenku a alespoň mlhavě si stanovit úvod a závěr řeči. Hlavní tělo řeči (lidově řečeno ta omáčka uprostřed) se téměř vždy vaří z vody. Vaření jde ale mnohem lépe, když víte, co vlastně chcete uvařit.

Hodně samozřejmě záleží i na samotné otázce. Ta by měla být dostatečně otevřená, aby i průměrný a neinformovaný řečník mohl naplnit a dodržet žádoucí strukturu řeči: úvod-tělo-závěr. Vhodné také je, aby si otázky byly tématicky podobné. Pokud bude jedna otázka "Co si myslíte o významu Dušiček v dnešní době?" a druhá "Co si myslíte o vlivu přemnožení králíků na rezavění zemské osy?", je zřejmé, že první odpověď bude vážná, zatímco druhá vtipná. Srovnávat takové odpovědi je pak těžké až objektivně nemožné. Je to podobné jako hodnotit v jedné soutěži poezii a prózu.

Příklady otázek:

Lze o kanibalovi, který má kladný vztah k jídlu, říct, že je lidumil?
Taková otázka je sama o sobě velice vtipná, ale zároveň zcela nevhodná. Je totiž velice málo pravděpodobné, že by na ni někdo během 30 sekund dokázal najít odpověď a pak ji další dvě minuty rozvíjet (pozn. odpověď jsme našli, pokud vás zajímá, přijďte do klubu).

Které město by podle vás mělo být hlavním městem EU a proč?
Tato otázka je velice dobrá, protože umožňuje široké spektrum odpovědí. Navíc mohou být laděné jak vážně, tak i humorně. Tuto otázku dostali účastníci na skutečné klubové soutěži (zde všichni soutěžící dostávají stejnou otázku) a odpovědi se značně lišily (Barcelona, Ostrava, Havířov, Taškent, Véska).

Obecně lze říct, že se obvykle jedná se o zlatý hřeb večera, kterého se navíc mohou zúčastnit i hosté. Několikrát se stalo, že hosté tuto soutěž i vyhráli a porazili i velice zkušené řečníky. Jak je to možné? Odpověď je prostá - můžete perfektně znát všechna pravidla, ale pokud vás zrovna neosvítí...

II. část večera

Druhá část večera je vyhrazena připraveným řečem a aktivně se jí mohou účastnit jen členové klubu. Každý řečník má pak svého hodnotitele, který mu dává zpětnou vazbu. Obvyklý počet řečí jsou tři.

Řečník (Speaker)

Téma řeči si volí řečník zcela sám. Omezením jsou pouze obecná slušnost a fakt, že klub je nepolitický a nenáboženský. Řečník by se měl ve své řeči zaměřit na zdokonalení určité části svého projevu podle učebnice - manuálu. Řeč trvá 5-7 minut a maximální čas je 7:30.

Velice zjednodušeně je základním atributem každé dobré řeči je její zřejmá struktura: úvod-tělo-závěr (opening-body-closure). Více informací na toto téma naleznete v manuálu.

Hodnotitel řeči (Evaluator)

Každý řečník má svého hodnotitele, který si v průběhu jeho řeči dělá poznámky. Výsledkem je analýza poukazující na silné stránky řeči i na slabá místa. Cílem není řečníka kritizovat, ale pomoci mu se zlepšit a povzbudit jej v dalším úsilí. Hodnocení je užitečné i pro diváky, kteří si z něj samozřejmě mohou vzít poučení i pro sebe.

Klub je neziskový, proto zde není přítomen žádný graduovaný lektor, který by byl jednoznačným arbitrem. Hodnocení tak dělají vždy zkušenější členové.

Hodnocení se týká výhradně řečnické stránky řeči, nikoliv jejího samotného obsahu. Proto pokud budete nadšeně vyprávět o svém plyšovém medvídkovi, nikdo nebude komentovat, zda to je či není ve 33 letech vhodné. Spíše se dozvíte, že jste mělo dobrou gestikulaci, ale příště by bylo dobré méďu na začátku alespoň stručně představit a na jeho silné stránky poukázat až v hlavní řeči.

Časoměřič (Timer)

Řečnictví je jako umění řídit automobil - napřed musíte vědět, jak zastavit. Téměř každá řeč / role v klubu má stanoven nějaký časový limit. Například většina hlavních řečí podle manuálu má trvat 5-7 minut (následující časy v závorkách se týkají tohoto limitu). K tomu slouží role časoměřiče, který řečníkovi ukazuje barevné kartičky:

  • Bílá - pod limit
  • Zelená - minimální limit splněn, můžete skončit (čas 5:00)
  • Žlutá - ideální čas skončit (čas 6:00, tedy uprostřed limitu)
  • Červená - nejvyšší čas skončit (čas 7:00)
  • Červená - přes limit, v soutěži byste byli diskvalifikováni (úplně přesně máte ještě 30 sekund, tedy do 7:30)

Zejména začínající řečníci se často mylně domnívají, že do řeči je potřeba vtěsnat co největší penzum informací. Výsledkem pak bývá zpravidla řeč, ve které se posluchači brzy ztratí a nejpozitivněji na ní hodnotí její konec. Opak bývá pravdou - méně je více. Na rozdíl od psaného textu nemá posluchač možnost vrátit se zpátky a znova si přečíst, čemu nerozuměl. Dobrá řeč musí proto být pro posluchače jednoduše sledovatelná a řečník v ní stěžejní myšlenky a závěry ještě v bodech opakuje, aby posluchačům utkvěly v paměti.

Obecný hodnotitel (General Evaluator)

Tato role se novým členům a hostům někdy jeví jako poněkud nadbytečná, ale není tomu tak. Jedním z hlavních poslání klubu je umožnit svým členům se zlepšovat a to je možné pouze prostřednictvím zpětné vazby. Obecný hodnotitel proto hodnotí moderátora, ostatní hodnotitele a večer celkově.

Ehm-sčítač (Ehm-counter, Grammarian)

Role, která se zaměřuje na obecné nešvary v řeči, které se v průběhu večera vyskytly. Zpravidla sem patří nadbytečné používání slov jako "ehm", "tak", "tedy" apod. Zejména pak na začátcích vět. Naopak neupozorňuje na vady řeči, které řečník není schopen rozumně odstranit jako např. ráčkování.
Velice častou chybou bývá úvod přednášky větou typu "Dneska jsem tu přišel, abych vám řekl něco o čolcích..." Mnohem vhodnější je "Vážení přátelé, jsem rád, že vás dnes mohu seznámit s tak zajímavým tématem jako jsou čolci..."

Hospodský (Pubmaster)

Klub je řečnický a v jeho programu je jen minimum času pro diskuzi. Proto se po skončení oficiálního setkání téměř vždy jde do hospody, kde se zcela neformálně dá probrat co je i není potřeba. Významem klubu není totiž jen funkce vzdělávací, ale i společenská.

Úkolem hospodského je určit a zarezervovat hospodu. Preferovány jsou podniky nekuřácké, kde se dá hovořit i jinak než znakovou řečí. Mj. i proto, že úkolem hospodského je pronést přípitek neboli toast.

Závěrečná myšlenka (Closing thought)

Krátká připravená řeč na závěr, která by měla mít nejen úvod-tělo-závěr, ale také obsahovat i nějaké moudro.